Nezkrácený rozhovor pro časopis MÍSTNÍ KULTURA

Rozhovor pana Radka Lišky ze Středočeské vědecké knihovny v Kladně se Zuzanou Brychtovou Horeckou a Barborou Černohorskou – knihovnicemi z knihovny J. M. Hovorky ve Statenicích pro časopis MÍSTNÍ KULTURA

Původní nezkrácená verze

1. Proč si myslíte, že Vás vaše pověřená knihovna navrhla na ocenění Středočeský Kramerius?
Návrh na ocenění nám udělal velkou radost. Mrzí nás, že není možné, abychom si cenu převzaly dohromady, protože knihovna je naše společné dílo a víme, že jedna bez druhé bychom to nikdy nedokázaly. Velkou zásluhu má na vybudování komunitní knihovny také naše kamarádka Pavlína Talacko, která je s námi od začátku ve všech klíčových momentech a účastní se strategického plánování. Středočeský Kramerius pro nás hodně znamená. Paní Zuzana Kantová, která má na starosti v SVK Kladno regionální knihovny a pravidelně je objíždí, je vždy překvapená, jak je u nás živo a příjemně. Ať přijede v kteroukoliv denní dobu, nikdy tu nejsme samy. Knihovnu máme na starosti rok, pustily jsme se do katalogizace, pravidelně pořádáme akce pro děti i dospělé, pořádáme filmový klub i výstavy. Knihovna zkrátka žije.

2. V čem je Vaše knihovna jedinečná? Zkuste nám ji představit, prosím.
V naší knihovně to voní. Připomíná spíše obývák než tradiční knihovnu. V jednom rohu září pohodlná červená křesla, v druhém je koberec pro děti a nežijeme zde v tichu. Někdy je to u nás jako ve včelím úlu. Typické odpoledne v Obýváku vesnice: zatímco půjčujeme knihy a urputně se snažíme zkatalogizovat alespoň jednu z nich, děti v dětském klubu u stolu tvoří, někdo jim k tomu čte, na chodbě se vedou politické řeči, kdosi přišel zjistit podrobnosti ohledně večerní chystané besedy a další se přišel jen tak vypovídat. Některá mimina usínají na koberci mezi hračkami. A zrovna přivezli výměnný fond z Kladna. Máme otevřeno jenom jeden den v týdnu, tak se musí stihnout vše najednou.

3. Chápete Vy sama svoji knihovnu jako knihovnu komunitní a v čem? Vidí to tak také Vaši uživatelé?
V naší obci není školka ani škola, tak je knihovna přirozeným místem společného setkávání dětí i dospělých. Místní lidé se podílejí na vytváření programu knihovny a pak sem také rádi chodí. Máme desítky spolupracujících a podporovatelů, každý měsíc proběhne v knihovně několik akcí. Děti pravidelně navštěvují náš dětský klub.

4. Spolupracujete také s jinými knihovnami ve vašem okolí nebo kraji, případně celostátně? V čem tato spolupráce spočívá?
Krátce na to po té, co jsme začaly v knihovně působit, jsme sem pozvaly knihovnice a knihovníky z okolních obcí, abychom s nimi navázaly kontakt a zjistily, jak to u nich chodí: na co si dát pozor, jaké jsou možnosti financování, jakou mají zkušenost s knihovnickým automatizovaným systémem a jakou mají podporu od obce. Začaly jsme tak tradici ve společném setkávání a navštěvování. Další setkání pak proběhlo v knihovně v Úholičkách, pak nás pohostila knihovna v Svrkyni a na podzim jsme zvány do Horoměřic. Spolupracujeme s SVK Kladno, úspěch mezi našimi čtenáři sklízí meziknihovní výpůjční služba. Připojily jsme se k Noci s Andersenem.

5. Spolupracujete také s jinými organizacemi v obci či mimo ni? Jak tato spolupráce vypadá?
Na začátku to byly především místní firmy Kavárnička, Okury Design a Gardendoctor, za kterými stojí velmi talentované a prima ženy. Ty zdarma podpořily náš záměr vybudovat komunitní knihovnu svou kreativní prací, občerstvením, křeslem, kytkami... Díky nim se podařilo z knihovny vytvořit onen útulný "obývák vesnice", jakým je dnes. Spolupráce s nimi trvá dál.

Spolupracujeme s místní firmou Prodejní zahrada Trees. Lidé, kteří tam pracují, se díky osobním vazbám na rodinu Karla Čapka dříve starali o jeho zahradu. Máme od nich přislíbenu přednášku na toto téma, mimoto nám dodávají rostliny a cibulky pro náš knihovnický záhon v rámci celoročního projektu Zahradníkův rok.

Místní tiskárna Panflex nám nabídla papíry a zbytky použitelné pro výtvarné dílny. V obci již dlouhá léta působí spolek Čarodějnice od Juliány, který pořádá větší společenské akce jako Dětský den, Masopust a další. Navázaly jsme spolupráci při Svatomartinském průvodu a rády bychom pokračovaly dále, například nabídkou výtvarných dílen při příštím Masopustu.

S místními nakladatelstvími Millenium publishing a Brkola jsme zorganizovaly autorská čtení, darem od nich také dostáváme knihy. Krásná spolupráce byla s dalšími nakladatelstvími z celé ČR při benefiční dražbě knih. Oslovená nakladatelství nám věnovala množství atraktivních knížek, jejímž vydražením jsme v dražbě získaly přes dvacet tisíc korun, za které jsme obnovily dětský fond.

Milá je spolupráce s místní restaurací Statenka, která připravila večeři pro tlupu dětí při Noci s Andersenem a která je ochotná nám při našich knihovnických středách nosit oběd přímo do knihovny, abychom neztrácely náš vzácný pracovní čas.

Těšíme se na výsledek spolupráce s kroužkem patchworku - dámy pro nás přes léto šijí povlaky na podsedáky.

Prostory pro schůzování poskytujeme nedávno vzniklému spolku Statenice spolu a hnutí Sousedství.

Některá středeční dopoledne nás s dětmi navštěvuje soukromá školka Kindergarten, vytváříme jim malý program, čtení či divadélko.

Příležitosti se chopilo také několik místních aktivních žen, které u nás začaly pořádat aktivity jako Statenické malovánky, Mini-retro-kino pro nejmenší, Filmový klub.

Neocenitelná je pro nás spolupráce s místní fotografkou - ta sama říká, že díky příležitosti fotit pro "Obývák vesnice" vlastně svou kariéru fotografky nastartovala.

A neustále žasneme nad množstvím umělkyň a umělců, navíc nadšených pro knihovnu, kteří v naší vesnici žijí. Jen díky nim můžeme nabízet tak velké množství výstav a výtvarných i divadelních dílen nevšedních kvalit.

Veškerou naši spolupráci s velikou vděčností pravidelně aktualizujeme na našich stránkách v sekci podpora.

6. Máte nějaký recept na to, jak motivovat obyvatele obce k návštěvě knihovny? Pořádáte pro ně nějaké akce? Ano, pořádáme množství akcí, ale to nestačí. I naši předchůdci pořádali zajímavé akce, i když ne v tak megalomanském měřítku jako my ;-) Důležitá je určitě kontinuální práce na propagaci a komunikaci s veřejností. Neustále aktualizujeme webové stránky, krmíme facebookový profil, vytváříme a vyvěšujeme plakátky, posíláme newslettery, píšeme do místního Zpravodaje. Tohle zabírá snad polovinu celé naší práce. Určitě motivuje i zapojení místních lidí, protože pak berou knihovnu za svou. Svou roli hraje asi i to, jak jsme do knihovny zamilované. Možná je to nakažlivé :-)

7. Jaká je Vaše spolupráce se zastupiteli obce?
Paní starostka nám i přes svůj počáteční spíše skeptický postoj byla vždy nakloněna, na naši žádost nechala knihovnu vymalovat a pořídit nový hardware. Moc si ceníme toho, že máme svobodu a volnou ruku ve všem, co v knihovně podnikáme. Vcelku bez potíží se nám také na přelomu roku podařilo zahrnout rozpočet na knihovnu do celkového rozpočtu obce. Pro srovnání: v minulých letech knihovna dostávala ročně 10 000 kč na nové knihy. Na rok 2018 jsme prosadily 120 000 Kč ročně z požadovaných 160 000. Navíc využíváme možnosti menších obecních grantů. Jinak se knihovna doposud těšila ze strany zastupitelstva spíše nezájmu, to se však začalo měnit během letošního léta, kdy jsme začaly pořádat pravidelné informativní besedy pro občany O budoucnosti Statenic. Zdá se, že nás někteří zastupitelé již vzali na vědomí. Jsme zvědavé, co nám přinesou komunální volby.

8. Jaké jsou Vaše plány do budoucna ohledně knihovny?
Co byste zde chtěla změnit, udělat nově, kam byste se chtěla posunout? Delší otevírací doba, více času na knihovničení, další vzdělávání (studijní cesty v ČR i zahraničí), sdílení zkušeností. Velkou výzvou jsou pro nás již zmiňované besedy O budoucnosti Statenic. V naší obci panuje mnoho skutečně vážných problémů a na našich besedách mají lidé snad vůbec poprvé možnost o těchto věcech otevřeně mluvit a na nezávislé půdě se dozvídat informace. I když nás někdy polévá horko, daří se nám udržet pozitivní a respektující atmosféru (což lidé vnímají velmi kladně, na zasedáních našeho zastupitelstva jim to totiž chybí.) Rády bychom však nabyly více jistoty v řízení a organizaci těchto či podobných setkání. Aby občanům přinesly co největší efekt. Zuzka: S kamarádem konáme na půdě knihovny lehce arteterapeuticky zaměřená výtvarná setkávání. Velmi mne zajímá biblioterapie, cítím, že by to šlo propojit, ale zatím se k tomu nedostávám. Barbora: Moc se těším, až bude celý náš fond zachycen pro naše uživatele a uživatelky v on-line katalogu. Je to mravenčí práce, se kterou nám pomáhají i naše dobrovolnice.

9. Co Vám působí v souvislosti s knihovnou největší radost?
Že se to povedlo. To, co jsme stanovily na začátku jako cíle projektu, na který jsme žádaly grant od nadace Via, se beze zbytku naplnilo. Skutečně se každý může přesvědčit, že tu nyní žije komunitní knihovna. My dvě jsme tu jako jakési žasnoucí koordinátorky pozitivních sil, které mocně působí, vše je nějak dobře načasováno, vzájemně se doplňuje, věci plynou v souladu a daří se jakoby samy. Nezapomínejme, že vedeme knihovnu pouhý rok (a půl, když počítáme přípravné práce předtím, než jsme ji převzaly). Tahle počáteční rychlá a báječná jízda asi nebude trvat věčně a brzy se možná překlopí do něčeho jiného - pozvolnějšího, uvidíme. Doufáme, že ten naplňující vztah ke knihovně, bdělost a ctlivost k tomu, co je pro ni a naši obec důležité, nás hned tak neopustí.Velkou radostí je práce v naší dvojici. Na každou středu se opravdu těšíme, baví nás to spolu. Zuzana: Mně působí radost i to, že ač to zpočátku bylo někdy těžké skloubit, knihovna je teď už součást rodiny. Manžel je hrdý na to, co děláme, děti tam rády chodí. Barbora: Každou středu se těším na naše čtenáře a čtenářky, až si přijdou vybrat knihu na čtení. Často žádají o pomoc s výběrem, což mě opravdu baví a pak čekám, jestli jsem se trefila. Mám radost, když pak slyším, že se kniha líbila. Také mi připadá nádherné, kolik místních lidí nám přichází nezištně pomáhat. Moje děti se často chlubí tím, že máma je knihovnice.

10. A naopak co Vás tak trochu trápí?
Nedostatek času, finance (jak na projekty, tak na osobní ohodnocení), malé prostory. Na akce do knihovny chodí čím dál více lidí a prostory praskají ve švech. Potřebovaly bychom i větší sklad. Vedení veřejných besed je pro nás stále velkou výzvou. Zuzana: Trápí mě, že mám hlavu v oblacích a při odchodu z knihovny pravidelně zapomínám zavírat okna a zamykat dveře. Pak chodím na kobereček na úřad J

11. Pracujete v knihovně jako dobrovolník nebo na částečný úvazek?
A jestli to nebude moc indiskrétní, jaké je Vaše civilní povolání? Od roku 2018, kdy se nám podařilo knihovnu zahrnout do rozpočtu obce, máme dobrovolnicky zaplacenou otevírací dobu. Tzn. Každou středu od 10 do 12 a od 14:30 do 18:30 hod. Ve skutečnosti však pracujeme v knihovně ve středy celý den a mimo to i po večerech a jak se dá doma. Víkendové i jiné akce mimo otevírací dobu také nemáme honorovány. Takže je to asi tak 50 na 50. Barbora: Pracuji na částečný úvazek v neziskové organizaci APERIO - Společnost pro zdravé rodičovství, kde pečuji o naše dárce a podporovatele a jsem máma tří dětí. Ke knihovnictví mám blízko, protože jsem knihovnictví a informační studia vystudovala na FF UK. Je to taková naše rodinná profese, protože moje maminka pracovala dříve v Městské knihovně v Praze a babička zakládala městkou knihovnu v Ostrově nad Ohří.Zuzana: jsem grafická designérka, s kamarádkou mám grafické studio Kultivar. Úprava knížek patří mezi naše nejmilejší zakázky, máme na kontě i několik ocenění za "Nejkrásnější knihu roku ČR". Momentálně se ale nejvíc starám o svého dvouletého syna.

12. Knihovně věnujete dozajista spoustu Vašeho času. Dostanete se vůbec ke čtení knih? Nebo k jinému Vašemu koníčku? Případně jaká kniha Vás v poslední době zaujala?
Obě dvě si pochvalujeme, že díky knihovně jsme začaly zase více číst.Máme teď snadný přístup k novým a zajímavým knížkám, a moc nás těší, že spolu a s našimi čtenáři sdílíme své čtenářské zážitky. Já (Zuzana) jsem teď dočetla Návrat domů od Yaa Gyassi a poté Ztracený obzor od Jamese Hiltona. Obě mi doporučila Bára a nadchly mě. Teď čtu Noc zpovědníka od Halíka. Barbora: Momentálně jsem ponořená v tetralogii Geniální přítelkyně od Eleny Ferrante, zaujala mě kniha Italské boty od Henninga Mankella a Hana od Aleny Mornštajnové. Když se začtu, čtu dlouho do noci a pak toho ráno trpce lituji :-)

13. Připomeňte založení své knihovny, osobnost či spolky, které ve vašem městě či obci ve spolupráci s knihovnou spoluutvářely kulturní, společenský a vůbec občanský život první republiky. Případně vyzdvihněte osobnosti, které stály u zrodu vaší knihovny, nebo v ní přímo působily jako knihovníci.
Za první republiky ve Statenicích existoval divadelní spolek. V lese byl vybudován velký amfiteátr, hráli se autorské hry. Žila tím celá vesnice. Knihovna byla založena ve škole v roce 1920, kterou obec získala po dlouhých peripetiích díky odkazu zemřelé paní (posléze ji zase ztratila). Knihovníkem byl tehdy pan učitel V. Březina.

14. Letošní rok je výročím i dalších osmiček - 1948, 1968. Jakým způsobem je svým čtenářům připomenete?
Autorským čtením paní Štráfeldové z její knihy Guláš pro Masaryka, zpěváckou dílnou Zuzany Vlčinské "Kde domov můj", ve filmovém klubu budeme promítat film "Masaryk", besedou "O budoucnosti Statenic IV" na téma "SOKOL". Také prezentací dětí pracujících na projektu "Příběhy našich sousedů", který děláme ve spolupráci s Post Bellum, jejíž součástí bude i výstava historických fotografií Statenic a Černého vola.

Děti natáčely rozhovory s pamětnicí IlonouČepelovou, dcerou principála výše zmíněného divadelního spolku, která je živou kronikou divadelního období obce. Druhým zpovídaným pamětníkem je malíř Petr Šmaha, pečující o odkaz rodiny Mánesů a statenického rodáka J. M. Hovorky (1848-1914) - spisovatele, ředitele první knihkupecké školy a vydavatele Slovanského katalogu bibliografického, který se oženil s nemanželskou dcerou Josefa Mánesa, Josefínou. Právě Petr Šmaha inicioval pojmenování naší knihovny jako "Knihovna J. M. Hovorky" a my přidaly "Obývák vesnice".

15. Říká se, že dnešní děti málo čtou. Platí tedy, že je pro ně knihovna neznámým místem?
Pro některé to jistě platí, naštěstí ne pro všechny. V naší knihovně máme více než 40vděčných dětských čtenářů, což je téměř polovina všech našich uživatelů. Na Noc s Andersenem jsme měli plno do posledního volného místečka, pravidelné sobotní výtvarně-čtenářské dílny Zahradníkův rok někteří vyměňují za skautské výpravy. Pravidelně chodí každou středu odpoledne na dětský klub Hovorka, na který zveme také zajímavé hosty a čteme si a tvoříme. Naposledy nás dojali bratři Rolčíkovi(8 a 11 let),kteří se z vlastní iniciativy a bez rodičů účastnili naší infobesedy pro občany O budoucnosti Statenic, která byla věnována tématu školy a školky, které v obci chybí. Prostě cítili, že se jich to týká, tak přišli. V září chystáme vítání prvňáčků ve spolupráci s paní starostkou, abychom daly šanci místním dětem a jejich rodičům, kteří se nacházejí ve stejné životní situaci, se seznámit.

8.8.2018

Rozhovor ke stažení zde: